Šel jeden vlk s poraněnou tlapkou
a uviděl pána s dlouhou bradkou.
Vlk se nedůvěřivě dívá
a člověk nevěřící svým očím dál neslyšně zpívá.
Tento vlk se nebojí
a člověk ho s klackem v ruce neskolí.
Vlk ho nechá, aby mu zraněnou tlapkuomotal obvazem
a obvaz přidržel tenoučkým provazem.
Ruku a tlapku si podali,
tak dlouho se hledali!
Nakonec člověk z termosky pil
a vlk šTástně vyl.
Den co den se scházeli na mýtině,
člověk se každé ráno těšil dychtivě.
Vždy se po louce proháněli
a radostně dováděli.