Vlčí svět - www.vlci.info

Úřední vlčice sedí v křesle a bafá si doutník. Nohu přes nohu, spokojený výraz, si hledí z okna na ulici a na hlavní vchod do budovy. Čeká, až někdo vejde a zaťuká na dveře jejího stanoviště. Už jí to přestává bavit, típně dohořívající doutník, protáhne se a jde si pro peníze na horkou čokoládu. Ale v tu někdo zaklepe. Vlčice se prudce otočí a co nevidí, nikdo tam není. Budiž, řekne si a silou zabouchne dveře. Ozval se výkřik, velký, dlouhý, a potom rozčilené syčení. Vlčice se točí kolem dokola, aby viděla, kde se co stalo. A až dojde zrakem ke dveřím, zaštěká leknutím. U země je přeražená želva, syčící a sápající se buď dovnitř, nebo ven. Jenže vlčice, místo toho, aby želvu pustila ven, omdlí a spadne do balkónu :-). Za chvilku celá potácivá vstane a chce jít spátky do kanceláře, ale balkón se silou větru zavřel a klíč byl z druhé strany. Vlčice s toho div znovu neupadne. Opatrně se postaví na zábradlí a šmátrá ve vzuchu nahoře po špricli z hořejšího balkónu. Konečně to nahmátne a vyvěsí se do vzduchu. V tu ale něco nahoře zapiští a ozve se prásknutí dveřmi. Vlčice začala pomalu ztrácet všechnu trpělivost a začal v ní lomcovat vztek a strach. jen co se vyškrabala do druhého balkónu, nemusela si ani ověřovat, jestli je zamklý, nebo ne. Proto se rychle postavila zase na zábradlí a pomalu se vyškrabala do dalšího balkónu. Sláva, je otevřen! Jen co ale zatahla za kliku, vyjela na ni zpod kytky vedle dveří balkónu černá kočka a švyhla jí se syčením po čumáku. Vlčice vykvikla, skočila přes zábradlí a jen taktak se ho stačila chytit. Balkón se naštěstí silou větru zase zavřel a uvěznil kočku v kanceláři. Teď tam vlčice visela jako mokrý hadr, bez pomoci a ničeho takového. Visela tam ještě další čtvrt hodinu, když tu jí zdřevěněly přední pracky a vlčice se pomalu začala posouvat dolu. Za chvilku se řítila vzduchem a se vyděšeným vytím přímo do Auta s odpadky. Chvilku ležela bez hnutí, až za chvilku se probrala, ale to už se vezla přímo na smetiště. Zděšeně klouzala a klopýtala naspátek přes odpadky. Za chvilku udělala parakotoul a z něj utíkala, seč jí vlčí nohy stačí. Teď utíkala po čtyřech. Je to rychlejší, než po dvou. Utíkala a utíkala pryč od těch hnusných smradlavých věcí a proto si ani neuvědomovala, kam běží. Za chvilku spadla z útesu a s řičením spadla do moře. Jen co vystrčila mokrou hlavu s vody, přiřítila se na ni vlna a smetla ji nazpět do vody. A takhle to bylo dalších deset minut, než se vlčice namáhavě z vln dostala pryč. A kdo jí teď pomůže? Zřejmě si jí nikdo nevšiml a ona se později vysílením utopí. Jak nad tím tak uvažuje, najednou se zaplete do sítě! Rybáři ji ulovili. Byli to takoví zdatní bobři, kteří vytáhnou všecko (no, žraloka asi ne..). Vlčice se však vzpouzela a ještě víc se do sítě zamotávala, tak ji bobři na lodi nemohli vytáhnout. Když se jim to podařilo, Byla vlčice poloutopená. Ale jen co vyplivala všechnu vodu a nadechla se krásného vzduchu, lekla se bobrů a málem znovu přepadla přes zábradlí lodi. "už dost, už dost!" řinčela. "Za todleto může jen a jen ten pitomí plaz, kterého není vidět!!!!!" A řvala a vrčela na ubohé bobry, ať jí okamžitě vysadí. Za dalších deset vteřin se tak stalo. Vlčice, celá rozzuřená, teď uháně zase po čtyřech směrem k úřadu a ani si nevšimla, že jí málem srazila tramvaj a nákladní auto. Nakonec doběhla k bytu a celá udýchaná a navztekaná, nevěda kde, zazvonila. Vyběhla z něho užovka (teda odplazila) a začala se vyptávat vlčice, co tu chce, a že žádného kamaráda vlka NEMÁ. Vlčice si spletla barák! Jsa ocas mezi nohama a oči podlité krví neodpověděla a rozběhla se o kus dál. Konečně se dostala do úřadu. Vyběhla po schodech do patra, kde měla svou kancelář, A hned na začátku uviděla zadech máchající sebou želvy. Vztekle do něj kopla a hned se bolestivě chytla za pracku. Kopla do tvrdého krunýře, ale želva za to zaletěla dovnitř. Vlčice se opřela o dveře kanceláře a jednou tlapkou zvonila, druhou držící si bolavou nohu. V tu se ale za dveřmi ozvalo: "Na-kli-ku ne-do-sá-hnu!!!" A to se mohla vlčice už opravdu zbláznit........ KONEC si můžete domyslet...