Běsy duše dnes na měsíc vyjí
v myšlenkách, pocitech tvrdě ryjí
rejpaj a hnípou kam jen můžou
stejně ničemu nepomůžou
Na dvoře potomci vlků
lízaj mi studenou ruku
čenichy strčí do dlaní
navěky jsme spolu svázaní
Zatímco sedím tu schoulená
zimou třesou se ramena
slza chvěje se na oku
vlci mi ulehnou po boku
Až ráno vzejde další den
svět sluncem bude obklopen
až zmizí zlých běsů rej
vlci mi olíznou obličej
Tlapu přátelsky podají
cestičky slz slízají
má dvojice hladových krků
jediní přátelé, potomci vlků
Re: Nejlepším přátelům
Napsal Štěně e-mail 29.4.08 00:47
tak to mě se poslední sloka naopak líbí nejvíc:). "má dvojice hladových krků, jediní přátelé, potomci vlků" prostě nemá chybu. Tohel je z místnosti Báasnička, že jo? je mi to nějak povědomé...
Odpovědět na příspěvek