Měsíc vyšel na obloze
jak tichý stín si pluje tmou
jeho zář se dotkne paže
ty víš,co bude se mnou.
Tichá zář prosvítá vlasy
ten krátký dotek pohladí
jak naplnění ryzí lásky
však brzy bolest přináší.
Křečovitě svírám stromu kořen
drápy mé kůru rozervou
nenapadl mě stín nožem
přesto cítím bolest ukrutnou.
Zrak kradmo k nebi upírám
proč Luno,proč mě mučíš?
já v bolestech se tu svírám
ty za tu bolest ručíš!
Básníci tě obdivují,skládají ti básně
a ty tu mučíš ubožáka,svítíš si tak jasně!
mění se tu na zemi
člověk,jenž byl bez viny.
Nová bytost se z něj stala
ty stvořila jsi vlkodlaka!
dlouhé nohy,ostré zuby
po celém těle vlčí chlupy.
"Já Luna,čarodějka noci
co zbylo by bez mé pomoci?
Lidské plémě střílí vlky
a jejich kůží zdobí krby!
Ať ty jsi vinen nebo ne
teď vyřiď svojí rodině
že pokud střelba nepřestane
má vlčí kletba neustane!
Po tváři mi slzy tečou
když mé děti nocí pláčou
vyháníte nevinné
tak vzkaž to svojí rodině!"
Vlkodlak vstal,nocí kráčí
s druhy volá do noci
lidé si činí,co duše ráčí
jejich rodu není pomoci.
Vlčí národ skromně přežíval
v hlouby lesa žije
lid vlkodlaky už nevídal
však kletba pokračuje!
Re: Klatba Luny
Napsal Zackrie e-mail 13.6.13 11:50
Opravdu krásné!!!!!!!
Když tak se podívej na moje Básně.
Odpovědět na příspěvek