Vlčí svět - www.vlci.info

Texty - Balada o ďáblu a poslu božím

ŽánrPoezie
AutorŠtěně
Zveřejněno29.6.07 22:10

Pokus o Villonskou baladu (nekoukejte prosím na počet slok, holt je to epika, tak se mi to do 4 nevešlo%)). snad trošku netradiční pohled na vlčí osud...Básnická úroveň nic moc, ale na to že je to moje první Villonská balada...doufám, že na ní najdete aspoň nějaké pozitivum:)

"Slyšte, lidé! Již brzy moru odzvoní,
nebude již více váš dobytek umírat!
Šelma lítá, jež žije tu za vesnicí,
ďábla v sobě skrývá, nebudu vám lhát.
A proto vzývám vás, sekyr se chopte,
i vidlí a motyk a do lesů pojďte,
se mnou v zádech nic se nebojte.
Až šelma bude mrtva, ďábel sám už pojde.
A dýmem z její krve vyžeňte z chlévů mor."
Tak pravil mocný inkvizitor.
Proto šelmo, prchej do hor!
Jsi ďábel - věčně štván, nepoznán.

Lůza se sekerami a vidlemi ozbrojila,
ten večer smrt se vznášela nad lesy,
a vzala prudký jed a pochodně zapálila,
její křik zvěř ubohou ke smrti děsí.
Drala se podrostem, šílenství v očích,
a za ní na koni, ve zlatých pláštích,
posel boží a jeho krutý smích:
"Prchej si, ďáble v rouše beránčím!"
Tu šelma zavětří, v žlutých očích stkví se strach,
k doupěti pronásleduje ho kouře pach.
Běžte mé děti, než z vás zbyde prach!
Jsem ďábel - věčně štván, nepoznán.

Pár šedých ďáblů, čtyři kolem nich batolí.
Za vaše hříchy vás bůh brzy potrestá!
Ohněm a mečem lůza vaše duše spasí, bolestí!
Zda přijímáte trest se vás však nikdy bezeptá.
Bouře se blíží, pochodně planou, dva tucty tlapek běží
o život. Však první rána padá! Dál dvacet tlapek běží,
a v záři ohně usmívá se posel boží.
Utíkej, než pobožní tě tvrdou ranou skolí!
Hrůza, žár a hustý dým lesem se šíří,
zbytek ďáblí rodinky k bílým skalám míří
- jsou v pasti. Naděje ulétla jak chmýří.
Jsi ďábel - věčně štván, nepoznán.

Nad lesem svítá, však žádný pták nezpívá,
na spáleništi stromů tu leží ďábel - trpí,umírá
v krvi své, v krvi svých dětí, nikdo se nedívá.
Pro slávu boží, lásku k bližnímu, to jejich víra
zabila milující matku i děti, ďábla vymýtala,
zničila stromy v květu, jen paseku zanechala
jen aby útěchu té lůze tupé dala
a inkvizici slávu přinášela.
Tak ve své komnatě slavný posel boží
rozšířil líbivou sbírku vlčích kůží.
Jen já ti dám na pomník snítku rudých růží...
Byls ďábel - věčně štván, nepoznán.

Tak proč i dnes, když už Papež nemá moc,
trvají předsudky, nenávist a neznalost?
Šedavý stíne, drž se od nás dál,
jsi ďábel - věčně štván, nepoznán.

Komentáře k textu

V tématu nejsou žádné příspěvky

Nový komentář