Světla slunce sklání se nad hlavou
Země stala se rozbitou podlahou
Slunce vychází a při tom zapadá
Takhle má duše po hádce vypadá
Ostré drápy tvrdý krok
Oči prázdné, slzy stok
Leskne se jak pýcha snů
Tesáky vyřeší součty dnů
Možná že krutá, možná že dábel
Zkázu však vítá s láskou jak anděl
V plamenech duše, samotné tělo
Bolesti laská, srdce zetlelo
Hořkostí se topím
Snad jen sebe sama lituji
Vše drápy krotím
Cožpak nestačí že miluji?
Tak kupředu, lov a trhej dračice
Muč, týrej mě i sebe křičíce
Jsme anděl či ďábel?
Řekni své amen
Vyprahlá pustina duše mé
Rostliny sluncem spálené
Ve skutečném těle, krvavé srdce
Skutečnou láskou svázané ruce
Skutečným mučením zničená duše
Drak uvnitř jen hryže a kouše
Litujem činů i skutků svých
Pro jedny čistých pro jiné zlých
Tak kupředu, běžme a zdrhejme světu
Křídla roztáhnout k volnému letu
Letět a stále nevracet se zpátky
Žít a neumírat-život je krátký
Re: V krvi a mase srdce
Napsal Hope-Wolfs e-mail (web) 10.2.10 21:10
Krásný, moc krásný. Miluju draky!
Odpovědět na příspěvek