Ozval se výstřel a štěkot psů…
Běžel jsem, sic vysílen, poměrně vysokou rychlostí. Jen jednou jsem se ohlédl a to se nemělo stát. Zděšením mi ztuhla krev v žilách. Ten člověk si pokleknula namířil na mě hlavní. Zpanikařil jsem, ale on to naštěstí nezpozoroval. Psiska už mě dobíhala. Ještě kousek! Celou svou myslí se upínám k nedalekému úkrytu. Ozval se výstřel a já okusil ostrou bolest. Zvláštní pocit…Padl jsem do bělostného polštáře a zděsil se.Již nebyl tak zářivý, nýbrž obarvený životodárnou červení. Naposledy jsem pohlédl k jeskyni a vydechl…
…,,Bojoval jsi statečně, bratře…“
Re: Mladý bratr vuk
Napsal Štěně e-mail 29.4.08 00:36
Tak nějak musím souhlasit se Shin. Dokonale vystiženo, úplně se cítím v jeho kůži..brrr...
Odpovědět na příspěvek