Píseň vlků
Burácí vichřice
pod mračnou oblohou,
blíženci zimy-déšť
a sníh se valí mlhou.
Holá je pustina,
kde máme nuzný byt;
ani keř nenajdem,
kam se lze uchýlit.
Zde vůkol ostrý mráz
a v břiše kručí hlad-
ten dvojí nepřítel
nás všude musí štvát.
A blízko třetí je:
zbraně tam na saních!
A naše rudá krev
již skrápí bílý sníh.
Mrznem a máme hlad
bok náš je postřelen
a bídu snášíme,
však každý svoboden.
Re: Sándor Petöfi: Píseň vlků
Napsal Klioo e-mail 7.7.08 09:07
Wolfik :já to psala podle čítanky....tak nevím,jestli to je správně,ale mělo by....
Odpovědět na příspěvek