Dýchá, vnímá, slyší , běží,
ve svobodu on jen věří.
V bezpečí a kráse,
neplatí moc draze.
Se smečkou teď uhání,
kozu krávu uchvátí.
Nehrozí mu nic,
lesa on je princ.
Tak to bylo kdysi zlatí,
to ten člověk všechno zhatí.
Slyším pušky, slyším kroky,
ve hrudi teď vlk má broky.
Srdce se mu rozbuší,
jak ta krev mu nesluší.
Ať je zima, ať je mráz,
z objetí lidského nevyvázne snáz.
Vlků teď je míň a míň,
co zde zbude? Prázdná síň?
Prý že vlci bez citu a krutí,
co ty lidi k tomu nutí?