Svět vlků
Sen, co se mi v noci zdál,
mi z hloubi duše sílu sál,
půlnoční ďábel, krutě a pečlivě
do hlavy hřeby zatloukal,
otevřel jsem oči a nechápal,
na kterém místě jsem to stál,
byl jsem ve světě vlků.
Čísi hlas pravil: "Pozor si dej,
vlci v rouchu beránčím mají rej,
s úsměvem ve tváři ti podají ruku,
sotva se otočíš, skočí ti po krku
a dáví.
Prolhané, zlovolné, dvounohé bestie,
kdo s nimi nevyje, ten sotva přežije
ve světě vlků.
V tomto světě cení se
pouze moc a peníze
kterým všichni klaní se,
div že netřou nosem o zem,
poté každý rychle chvátá
urvat si svůj podíl zlata,
chci pryč ze světa vlků.
Probouzím se, už je ráno,
změnil jsem se?, asi ano,
ač jen s lidmi žiju,
do noty jim vyju.