Vlčí svět - www.vlci.info

Už slyším jejich kroky jít,
a jejich silné hlasy výt.

Mám se schovat, či jít blíž,
nebo odemčít svou skrýš?

Oni však tam klidně stojí,
ublížit mi nechtějí.

Upřenýma očima se na mě dívají,
přitom uši nastražené mají.

Já strach z nich už trochu nemám,
ale respekt k nim zachovávám.

Oni na pokraji vymření jsou,
žádají mě o pomoc mou.

Snadná cesta nebude má,
já však to pro ně udělám.

Oni někde v lese leží,
a já v něm co nejvíc věřím.

Oni právě tam žijou,
a navzájem si čerstvé rány z války lížou.

Odjakživa bojují vlci proti Raménám,
bojují o tu krásnou krajinu Malbadam.

Nesmím bojovat, jen ukončit povstání,
-NEBOJOVAT- to je mé poslání.

Už chápu smysl toho poslání,
mám z toho radost i nějaké to poznání.


probouzím se v noci:
Doufám že to nebyl jen živý sen,
co se člověku zdá v jasný den.

Náhle jejich vytí slyším dál,
a proto neusínám.

Už vím že to nebyl jen živý sen,
co se člověku zdá v jasný den.

Skutečností jsem i já,
tak až zažiji, co zažít mám.

Náhle něco vzduchem mě nese,
ucítím mírné foukání.
Ocitám se v hlubokém lese,
uslyším soví houkání.

Mám ráda vůni lesa,
káně povědomě klesá.

Za mnou něco zafrká,
je to tělo bayarda.

Toho zázračného zvířete,
na kterém se jen tak nesvezete.

Náhle pryč už zase je,
jako když se letní vánek zachvěje.

Kráčím lesem zase dál,
musím hledat, co najít mám.

Vidím ve vodě žlutou věc,
přitom povědomá se mi zdá přec.

Tahám ji z vody pryč,
Vypadá jako dlouhá tyč.

To není tyč, ale magická hůl,
kterou mi ve snu podával zelený ghúl.

Čarovná síla ve mně je,
Saiman, tak se jmenuje.

Salmidánách ovládá nejlépe sílu Saimin,
a právě proto ho najít musím.

Salmidánáchem dobrý člověk se stal,
který v nedaleké zemi kraloval.

Ale náhle zemřel,
možná, že dědice měl.

Nikdo neví jak,
ke konci z jeho těla vzlétl zlatý pták.

A tak ho hledám,
na západ se vydávám.

Právě tam je,
cítím jeho moc, cítím jak čaruje.

Tak na cestu se vydávám,
citem se nechám vést.
Jen tak se nevzdávám,
nenechám se z cesty svést.

Tak kráčím krajinou temnou,
síly Saimanu stojí se mnou.

Už ho vidím, dlouý plášť má,
kráčí ke mně, přitom se usmívá.

První úkol hotový je,
druhý hned po něm následuje.

Přemluvit Ramény, aby se přidaly k nám,
a nebojovaly s námi o Malbadam.

On kývne hlavou, na cestu se dáme,
ale před tím se naobědváme.