balada o růžích
o snu bez konce
o hadích kůžích
noci bez slunce
o tichém dechu
v lese hlubokém
prošel jsem pamětí
starého dubu
viděl lásku
s trochou studu
bídu s nouzí
vladařů sluhu
tisíc let
za zákruty cest
a vždycky tu byli
tiše hledící
bez kapky studu
jen tak
na chvíli postojí
a v šepotu listí
zmizí
jakoby nic
jakoby nestálo za řeč
že jsme tu byli
...
Re: balada
Napsal Štěně e-mail 12.3.08 22:24
Hmm, to je prostě bůh deště:). Jen pár slov tam tak nasype a má to tak dokonalou atmosféru, dostane se to tak hluboko pod kůži...paráda:)
Odpovědět na příspěvek