Vlčí svět - www.vlci.info

Diskusní fórum - VYCHOVAM VLKA

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Ashara 30.6.06 23:02

Nechápem ľudí ktorý chcú na vlkoch zmeniť a vôbec meniť prírodu. Mohli sme tu žiť v miery so zvieratami a prírodou ale vybrali sme si horšiu cestu, pozrite sa na obrázok hôr a potom na obrázok jadrovej elektrárne... nemám nič proti vyspelosti a technike ale to sa skrátka nedá vydržať. Stále niečo vybuchuje a to nezaberá miesto len človeku, ale aj zvieratám. Keď to takto bude pokračovať tak sa všetko živé bude za pár rokov tlačiť na jednom svetadieli. Keď tak v noci počúvam hrmenie ćasto ma napadá myšlienka že príroda sa nám chce pomstiť, nechala nás tu žiť a teraz ju nerešpektujeme. Fakt nechcem vidieť túto planétu za pár stoviek rokov. Išla som po meste a videla som kvetinu ktorá rástla z betónu. Za dva dni som šla okolo a nebolo tam nič. Čo budeme my a zvieratá dýchať? Lesi budú čoskoro minulosťou... bohužial. Keby sme teraz zakročili možno by to ešte šlo zachrániť. Lenže my nezakročíme lebo tý ktorý chcú ničiť ničia a tý ktorý chcú zachrániť sa iba nemo prizerajú!!!

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Daniela 30.6.06 14:16

No,tak to spíš pana Františka Hracha z Písku,nebo manžele Andrlovi z Prahy,ti mají s chovem vlků v zajetí velké zkušenosti.
Já sama jsem měla také krátce vlka(vlče),a i když byl úžasný,jsem ráda,že to nebylo nastálo,neboť nejsem zastáncem jejich domácího solo chovu.

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Wells e-mail 29.6.06 10:06

Zeptej se pana Desenského:www.psycholog-psu.cz.Někde to tam už najdeš.

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Vlčica 28.6.06 08:14

Inak Ashara má pravdu.Vlka jednoducho nikdy nepojde vychovať.

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Vlčica 28.6.06 08:13

Alunro:Na chov všetkých takzv:,,nebezpečných zvierat" je potrebné povolenie.Dokonca aj na lamy!!!a patria k nim všetky divé zvieratá,niektoré teráriové,ktoré maju viac ako 1m a pomaly(aspon teda u nás) aj všetky,,bojové plemená psov"-Amstaford,pittbul,staford bulterier,bulterier,minibulterier, a dokonca aj doberman,rotvejler a ridgeback

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Ashara 12.6.06 20:34

Myšlienka že raz vychovam vlka je alebo skôr bola krásna. Pred 3 rokmi mi došlo že je to totálna absurdnosť. Táto myšlienka je sice mojim snom ale bolo by to ťažké. To by som musela mať fakt veľký pozemok aby som mohla NIE VYCHOVAŤ vlka ale STARAŤ sa o vlka. VYCHOVAŤ vlka môže len jeho matka(pokiaľ máme na mysli výchovu ako socializácia, lov...).
Ak máme na mysli výchovu ako je cvičenie(sadni, lahni, prevaliť...)tak v tom podaktorích sklamem. Je to nemožné. Kdo má také nápady? Veď na to ľudia(špinaví parchanti) vyšľachtili rôzne psy. S vlkom sa môžeme nanajvýš učiť žiť v harmónii. Keby niekto chcel mať vlka mal by si ich kúpiť 7 aby to malo zmysel. Súhlasím z minuloročními príspevkami wolfganga.

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal sendy 2.6.06 10:42

ty se máš že budeš vychovávat vlče je mi 10 let a vlky miluju. Nenávidim farmáře kteří vlky střílejí a vůbec lidi kteří vlky nemájí rádi.

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Merlin 1.6.06 08:50

Vlka maximálně můžeš uvěznit,ale nikdy vychovat...proč by to taky člověk s mozkem v hlavě dělal? za znásilnění člověka je u nás trest,proč ne i za znásilnění zvířete,které má žít volně?

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Jana e-mail 16.12.05 14:35

Ja pridam jednu osobnu skusenost z druhej strany. Pribeh vlka Ura.
Narodil sa niekde v jedlovobukovych lesoch vychodneho Slovenska. Prve dni si asi velmi nepamatal, bol slepy, hluchy, nemotorny a vo vsetkom odkazany na svoju matku. Podobne ako jeho surodenci s ktorymi sa v brlohu vzajomne zohrievali. Jeho sance na prezitie v drsnych podmienkach horskeho lesa narastali s kazdym novym dnom. Matka- vlcica travila dni s mladatami v brlohu, otec - vlk sa staral o zohnanie nejakej tej koristi. Postupne s odrastnim mladat by sa k nemu pridala i jeho druzka. Uro by mozno prvu zimu neprezil, tak ako vacsina vlcich mladat, a jeho zivot by skoncil niekde v lese pocas mrazivych dni. Mozno by sa z neho stal skuseny vodca novej svorky. Jeho osud vsak zmenili ludia.
To, co sa v ten osudny den stalo vedia iba ludia, ktori to sposobili. Na jar v roku 1997 sa zivot tohto vlka uplne zmenil.
Mal priblizne tri mesiace, ked ho zraneneho, vycerpaneho a podchladeneho nasiel jeden pohraniciar. Vlcka mu prislo luto a vzal ho so sebou na stanicu. Jeho domovom sa stal koterec s rozmermi 3,5x8 metrov. Jeho otcom, matku i surodencami sa stal clovek. O niekolko dni neskor nasli z polskej strany hranice zastrelenu vlcicu. Po case sa Uro uzdravil, zosilnel a nabral chut do zivota. Jeho zivot vsak zostal niekde na polceste. S tuzbou zit slobodne a nemoznostou tuto tuzbu naplnit. Clovek ho nedokazal naucit ako prezit v divocine, ukazat mu, co lovit, comu sa vyhybat, ako sa spravat k inym vlkom, ako naplnit jemu vrodene vlcie instinkty. Pokusy o navrat Ura do divociny boli samozrejme odkazane na neuspech.
Statne urady sa rozhodli este v lete roku 1997 Ura zhabat a premiestnit do vacsich priestorov. Pokus nevysiel a odvtedy sa o Ura prestali zaujimat. Vyrastal a dospieval v podmienkach koterca. Obcas usiel a tulal sa v okoli dediny. Nikdy nikomu neublizil, no i tak vzbudzobal v dedincanoch strach. Mozno by vsetko zostalo bez zmeny, keby sa Urovi vyhla dospelost. Aj pri vychove v zajati stale zostal vlkom, ktory je nauceny zit vo svorke, kde je urcita hierarchia. A tak casom skusal zmenit svoje podriadene postavenie a stat sa alfa samcom vo svorke, ktoru tvoril spolu s clovekom. Tu niekde sa ho pohraniciar zacal bat a rozhodol sa najst Urovi novy domov. Dostal aj ponuky od polovnikov, ale tieto odmietol. V tomto case som sa o Urovi dozvedela aj ja. Majitelovi sme zacali financne pomahat so stravou a hladat Urovi novy domov, najlepsie vlciu oboru. Crtali sa obory v Nemecku a v Holandsku a bolo potrebne vybavit papiere na prevoz. Mali sme vsetky vyvozne povolenia a chybali iba dovozne z Holandska. Vtedy holandania prestali komunikovat. V tom case sme hrali o dni. Situacia sa vyostrovala a majitel stale castejsie rozmyslal, ze Ura zastreli. Vdaka necakanej podpore ministerstva zivotneho proistredia sme Ura den pred Vianocami roku 2000 previezli do ZOO v Bojniciach. Bolelo pozorovat jeho vznutorny boj s uspavacou davkou. Postupne dostal tri davky a dalsie zvysenie by uz znamenalo smrt. Napriek tomu sa nepoddaval, malatne stal na nohach a zakalenym pohladom pozeral na nas. Na ludi, ktori vstupili do jeho zivota.
Pred smrtou zastrelenim sme Ura nakoniec zachranili, ale stoji za zamyslenie, co sme mu ponukli. Zivot v ohrade, a je jedno, aka je velka. Bytost vlka nekonci koncekmi jeho srsti. Je sucastou krajiny, v ktorej sa narodil, v ktorej zili jeho vlci predkovia, ktora mu je domovom. Desi ma myslienka, kolko takychto Urov je na Slovensku. Mladata vybrane z brlohov, alebo osirele a najdene. Plache, podriadene a v dospelosti zastrelene. Vlka nedokazame vychovat, pretoze nie sme vlci a vlci nie su zdomacnene psy. Zivot vlkov a psov a ich dalsi vyvoj sa oddelil pred tisickami rokov. Tisicky rokov zdomacnovania oddeluju psov od vlkov.
Kazdy kto chce vychovavat vlkov by mal aspon mesiac zit v podmienkach, ktore by ponukol vlkovi a mozno mnohi by si to rozmysleli.
Urov pribeh by mal zostal pre nas ludi mementom. Zachranit ho pred smrtou trvalo takmer rok, podstupil styri pokusy o prevoz, uspavania a s tym spojeny stres, vyzadovalo to aktivitu niekolkych desiatok ludi a nakoniec sme mu ponukli zivot v zoologickej zahrade.
Ludia by mali vychovavat deti. Vlci by mali vychovavat vlcata. Nemenme to.

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Ciko 9.12.05 18:09

Pro Lukase . Cao vim o jednom cechu , ktery mel vlka 6 let v Kanade od INDIANU . Kdyby jsi tam nekde sehnal na neho kontakt, tak by ti rekl svuj nazor na to. Ten kluk ma asi vice zkusennosti nez kdokoli z nas tady.Aspon si myslim.

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Vlcek.csv 7.11.05 19:38

wolfgang ma pravdu,dobre jsi to napsal.

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal wolfgang 7.11.05 10:48

Sakra.vážně vás nenapadá že nikdy nebudete mýt znalosti takové,aby jste pochopily tak složité zvíře jako je vlk?Nikdy!!!neuděláte takové podmínky aby se vlk cítil dobře jak fizicky tak psich.samotná smečka je tak složitej utvar že človek s uplně odlišnym stylem myšlení než vlk,to prostě nepobere.opet doporučuji přečíst si knihu Vlci u dveří,a pak zjistíte že to co považujete za lásku k vlku,je ve skutečnosti týrání a hloupost,popř stejné myšlení jaké maj lovci.jen s tim rozdílem že oni chtěj kožich,a ti druzí živé zvíře.

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Alunro e-mail 5.11.05 19:25

Nevíte jestli je pro chov čistokrevného vlka v našem státě potřeba nějaké zvláštní povolení?

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Štěně 14.10.05 21:39

v nějakém čísle Světa psů (tuším že červenec? teď nevím) je poměrně zajímavý článek o lidech, kteří chovají vlky.
Chov v zajetí pro vlka ještě nemusí být úplně utrpení, ale je to náročné, protože potřebuje dostatek pohybu, volnosti a smečku (takže mít zahradu aspoň 2km čtvereční, pokud možno s lesem...). A asi by to měl být někdo, kdo má dlouholetou zkušenost aspoň s chovem československých vlčáků. Ale jen tak to "zkusit", to opravdu není dobrý nápad;).

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Naďa e-mail 20.9.05 10:30

Pro zájemce posílám pár praktických zkušeností po více než tříletém soužití s fenkou, kříženkou vlčice a německého ovčáka. Článek byl původně napsán pro časopis Fauna:

Vlčí kříženci F 1 generace v civilním chovu.

Vlčí křížence prvních generací chovala od konce padesátých let Pohraniční stráž. Pokus probíhal pod metodickým vedením ing.Karla Hartla. U pohraniční stráže byly podmínky pokusu přísně stanoveny a probíhaly v podmínkách vojenských chovatelských zařízení.
Jako první o kom je mi známo, že vlastnil a vycvičil vlčího křížence mimo stanici pohraniční stráže, byl na počátku 80.let pan Maršálek z Vodňan. Byl zkušeným výcvikářem a pracoval na chovatelské stanici v Libějovicích. V tu dobu zároveň vlastnil vlčici Lejdy, která byla ochočená a celkem dosti ovladatelná. Ze spojení této vlčice a německého ovčáka Bojara si pan Maršálek ponechal křížence Kazana. Složil s ním dokonce zkoušku ZM, což je u křížence F 1 generace obrovský úspěch.
Další vlčí kříženci se narodili až 14.5.2002 u chovatele Františka Hracha v Písku. Jejich matkou byla , v té době již devítiletá, mediálně známá vlčice Lupína a otcem německý ovčák Armín. Byl to vlkošedě zbarvený pes výborného a vyrovnaného charakteru, dvakrát se umístil na Mistrovství republiky stopařů TART jako druhý, jedenkrát , v roce 2002 stál dokonce na stupních vítězů. Vynikal hlavně svojí všestranností, již ve dvou letech uměl ohromné množství různých cviků, které se svým psovodem, panem Hrachem předváděli na ukázkách pro děti, chodili pomáhat Policii, společně jezdili závodit. V době kdy byla vlčice kryta, měl Armín složeny snad veškeré možné zkoušky, jaké jen mohl pes „bez PP“ mít.
V ohradě, kde vlčice i pes společně žili, se v podzemní noře narodila tři štěňátka – dvě fenky a jeden pejsek. Fenky byly ve třech týdnech odebrány a předány do svých nových „smeček“.
Pejsek zůstal v ohradě u svých rodičů dál. Pana Hracha zajímalo, jak ho jeho rodiče vychovají a také si ho chtěl ponechat jako společníka pro svoji vlčici. Tento kříženec tedy člověkem ochočen a socializován nebyl, nikdy nepoznal obojek a vodítko, nikdo ho nepřivykal na ruch města a civilizaci. Dnes je mu již více než tři roky a sáhnou si na sebe nechá pouze od pana Hracha, k návštěvám, které do ohrady přijdou se nepřibližuje.
Já se stala majitelkou a náhradní maminkou nejmenší a nejtmavší fenky. V době odběru měla dvě kila. V 21 dnech, kdy jsem jí dostala, ještě nechtěla žrát z misky, i když mléčné zoubky již měla. A to pořádné. Dudlík také odmítala a já jí tedy krmila jako správná vlčice z pusy. Nejdříve to bylo kozí mléko se žloutkem, pak už i mnou předžvýkané maso, pro které se mi vrhala až do krku. Od prvního dne, kdy jsem jí odebrala z nory, jsme spolu žily v nejužším kontaktu. Spala v mé posteli a kam jsem se hnula, nosila jsem jí v plátěné tašce na rameni sebou. V té době jsem byla bezdětná a pracovala jsem jako odborná asistentka pro výuku kynologie a obecné zootechniky na České zemědělské universitě v Praze Suchdole. Dvě minuty chůze od fakulty jsem tehdy i bydlela v bytě malého rodinného domku. Když jsem si svoji „Lupejdu“ brala, právě začínaly prázdniny a já se jí mohla věnovat cele. Zvykala jsem jí na ruch velkoměsta, chodívali jsme spolu Václavák i Holešovickou tržnici. Učila jsem jí jezdit po eskalátorech metra i tramvajemi. Nebylo to lehké ani pro jednu z nás a já se často zamýšlela nad tím, do jaké míry je psem , do jaké vlkem a jestli vůbec mám morální právo s ní všechno toto podnikat. Jak začal podzim a na škole nová výuka, brávala jsem jí do třídy svým studentům na hodiny „Kynologie“. Spolu s panem Hrachem jsme absolvovali s „Lupejdou“ jako živou ukázkou i několik přednášek o vlcích, křížencích a československém vlčáku. Zároveň s tím i vernisáže uměleckých fotografií staré vlčice Lupíny, které František Hrach pořádá.
A jak se s takovým „polovlkem“ žije?
Vlastnit vlka anebo vlčího křížence z prvních generací bych zařadila někam mezi extrémní sporty. Mě na tom celém táhlo právě to obtížné a nesnadné. Lákal mě problém a potřebovala jsem si vyzkoušet, zda to zvládnu. Podotýkám, že v té době jsem za sebou měla již více než 30 let trvalého soužití s různými psy a byla jsem zkušeným psovodem. Že zvládnu psa, případně československého vlčáka, to jsem věděla. Ale tohle? Lupejda byla psem jen z 50 % a zkušenosti nasbírané za léta výcviku se psy se daly využít jen sporadicky. Všechno vyžadovalo spíš velikou trpělivost a vysokou míru tolerance. K dispozici radou mi byl pan ing. Hartl a také Franta Hrach. O chování vlčích kříženců a jejich soužití s lidmi jsem do té doby znala jen „Život s vlky“ od Lois Crislerové.
Do jaké míry se může tedy vlčí kříženka uplatnit v rodině a při soužití s lidmi? Asi byste se teď zeptali jak „poslouchá“, co se naučí a jaký je tedy pro praktického majitele rozdíl mezi držením psa, vlka a vlčího křížence:
Naučila se celkem dobře chodit na vodítku, snese obojek i stopařský postroj. Bez problému můžeme používat náhubek. Bez problémů se nechá změřit, popřípadě i naočkovat. Návštěva veterinární ošetřovny se obejde bez problémů. Jezdí autem, do našeho nadšeně „vletí“ dovnitř na povel „motorista“. Jezdí ráda. Pokud jsem jí někdy v přírodě vypustila proběhnout a potom ke mně hned nechtěla přijít , fungovalo vždy otevření dveří auta a následné nastartování motoru i jako odchyt. Naprosto bezpečně. Nikdy mi neutekla.
Z hlediska příslovečné plachosti – my s ní problémy téměř neměly. Obě dvě odebrané fenky nebyly plaché téměř vůbec. Pro porovnání povah, biometrie a z pokusného hlediska obě feny absolvovaly i svod a bonitaci určenou pro čistokrevné československé vlčáky. Z hlediska povah byly naprosto bez problémů. Obě složily i zkoušku vytrvalostního běhu (ZVP 1) u kola na 40 km. Já i majitel druhé kříženky, feny Evy, jsme těch 40 kilometrů ujeli bez pádu a zdrávi. Těžko by však snášely jiného psovoda. V době, kdy jsem jela s Lupčou jako vodič na kole, čekala jsem dítě. Protože jsme bydleli v Praze na Suchdole v bytě, s vlčí kříženkou na vodítku jsem prochodila těhotenství ve zdraví až do poslední dne a pak jsme se po dvou letech společného žití v jedné místnosti přestěhovali z Prahy na venkov. Dnes žijeme já a můj malý synek s mojí psí smečkou a „polovlkem“ na starém statku , ve Středních Čechách, polohou někde mezi Kladnem a Kralupy. Stavení má velký, uzavřený dvůr, rostou tam vzrostlé lesní stromy, pro chov vlků pravý ráj. Lupejdě, která byla odchovaná v bytě však dvůr nestačí. Jak jen může, vběhne dovnitř do bytu a chce být s námi. Se mnou vaří, se mnou pozoruje televizi a pokud jí nevyhodím z křesla, bude v něm celou noc. Velice opatrně a láskyplně se snaží pečovat i o moje dítě. Tady však jen pod mým dozorem a s nejvyšší opatrností. Vím, že by dítěti nikdy schválně neublížila. Zuby kontroluje perfektně, drápy a svojí přemíru nadšení však už ne. Když mě vítá, bývám často do krve poškrábaná a samá modřina.
A jak je to s venčením ? Základní rozdíl mezi psem a vlkem vidím právě v něm. Všichni psi se těší ven. Vlk anebo kříženec nikoliv. Venku může číhat spousta nebezpečí. Jsou tam cizí a možná zlí psi, divné zvuky, pachy, neznámá auta, koně…., kropící vůz….Někdy, když nemá vlk náladu, ani mu nenasadíte obojek a vodítko. Ven s Vámi prostě dnes jít nechce.Pokud s Vámi jde, první okamžiky, kdy vyrazíte, bude velmi nejistý. Všechno očichává, rozhlíží se. Místy ho za sebou potáhnete jako kozu. Nazpět domů, povleče zase rychle on Vás. Vlci jsou totiž nejraději doma, ve svém, důvěrně známém teritoriu. Milují Váš byt, dvůr, auto. Do cizího a neznámého se nepohrnou. Opartnost nade vše. Jestliže někdy někomu na procházce utekla ochočená vlčice nebo i kříženka, zatímco ji celí zoufalí hledal po lese, ona už dávno seděla doma za vraty a netrpělivě čekala až její člověk přijde a pustí jí domů.
Vztah ke psům : Vlk i pes jsou zvířata žijící sociálně. A vlk je ještě mnohem sociálnější než pes. Není tedy možné ho chovat v izolaci bez kamarádů s kterými si může pohrát, proběhnout, komunikovat. Jen člověk tady nestačí. Pro vlčí hraní je příliš pomalý a neobratný. Pro malé štěně křížence je ideální smečka starších, vychovaných a dobře socializovaných psů. Moje štěně vychovával pes velkého knírače, fenka lajky a oříšek. Hrávala si s různými mladými psy na kynologickém cvičišti. Někteří psi navolno, bez majitelů, jí venku na procházkách často celkem bez příčiny natvrdo napadali a jednou i dost ošklivě zranili. Vysvětluji si to odlišným „vlčím“ pachem, který psi cítí. Tolik moje praktické zkušenosti po více než třech letech soužití s vlčí kříženkou, Lupejdou.

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal wolfgang 14.9.05 18:30

Takže.nejdřiv bude to zvíře psichicky strádat,pak možná i fizicky,pak tě pokouše,uteče a to udělá dobře protože, ty si s nim stejně nebudeš vědět rady až budeš chtít jet domu.To co plánuješ se asi stejně nestane,ale mi to příde aš moc nezralé a sobecké.Myslíš že máš ta zvířata rád?tak prosim ve svém plánu vynech to štěně,a buď rád že máš tu šanci vydět je svobodné v jejich prostř.Já ti to závidim.

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal Terezie 24.8.05 10:51

Vlka nikdy nevychováš, bylo by to sice pěkný...

Re:VYCHOVAM VLKA

Napsal mirek 5.8.05 21:47

take by me zajimalo zda je to mozne a kde sehnat podklady na vychovu vlka.

VYCHOVAM VLKA

Napsal Lukas e-mail 5.8.05 08:18

Sem ted druhy tydnem v Kanade a az zde nasetrim na auto tak se vydam na pout za vlkem nebo spis za mladetem.az ho najdu tak pak se dam do vychovy.
Mate nejake dobre rady
Zkousel to uz nekdo...

<< 1 2 3 4 5

Nový komentář

Příspěvky porušující zákony ČR, příspěvky vulgární nebo přesahující hranice slušného chování či nesouvisející s tématem budou smazány